pondělí 3. srpna 2015

Degustace na Karláku a degustační poznámky

Kdo by řekl, kolik sebou ochutnávání a láska k vínu nese dilemat. Tak například polykat nebo vyplivovat (jak moc bych chtěla napsat nějakou dvojsmyslnou roztomilost, ale neodradím slušné čtenáře už první větou),  nebo je možné shrnout a "nacpat" výjimečné víno do několika degustačních poznámek (u některých průměrných vín, je to vlastně ale bohužel docela snadné) a jak by pak takové poznámky a hodnocení měli vypadat? 

Je pravda, že některá vína do zatím úzkého schématu v mé hlavě nemůžu narvat, což většinou značí něco mimořádného. Jako nedávno, kdy jsem otevřela Cabernet Franc od Jožky Valihracha, Krumvíř, Sklenářová hora, ročník 2007 - z degustačních poznámek nemám ani čárku (něco o jeho starším bratříčku ale najdete na Jižním Svahu), prostě jsem se nechala v tu chvíli unášet "světovostí" toho vína, které až křiklavě přesahuje české hranice. Když se pokusím o popis - oslovila mne krásná kombinace peckovitého drobného ovoce, čokolády a tabáku, s nervózní svíravostí a pomíjivým dotekem sudu. Bodově? Pfff, 93? 95? To víno se se systémem bodováním míjí, těžko soudit. 

Byť se snažím jako královna chaosu vnést do svých degustačních poznámek právě bodováním řád a vytvořit si tak nějaký systém, tak stejně při hodně velkých akcích, jako například sklepy v Hruškách sklouznu k "fajfkovému" nebo "plusíkovému" systému (jedna až tři fajfky/ plusíky, když je víno hodně dobré, tak ještě vykřičník). Kam se hrabou všechny hořčinky, chlebovinky a kapriciózní projevy. Nejsem v tom ale sama, zrovna v Hruškách jsem narazila na pána bodujícího od 1 do 10, nicméně výjimečné víno, co si chtěl koupit bylo označeno číslem 11. A záhada hodná Sherlocka byla občas se v jeho poznámkách vyskytující 12-tka. 

No a jelikož jsem minulý týden vytáhla své milé kolegy z výzkumu trhu na letní degustaci Šumivých a Rosé vín do Vinného klubu Karlák, tak jsem taky chtěla jako správný výzkumník sledovat jejich systém hodnocení. Někdo přejal dost varinantní 100-bodový systém (je vlastně pravda, že současný systém už nebývá doopravdy 100 bodový jako spíš 70 - 95 bodový, když je víno pod 70, tak má často nějakou vadu a stejně se nehodnotí). Někdo si osvojil umělecké smajlíky/ mračíky, někdo kroužkování a škrtání jak v testu. Kvalita vín na degustaci byla různá, takže spektrum hodnocení se tady dalo docela rozšířit. Velká část vín pocházela ze sortimentu Vinařství Na Soutoku, které nakupuje hrozny po celé Moravě a kolísavá kvalita vín se v tom hodně odrážela. Pár lahví ale uvízlo v paměti. 

Na začátek nekomplikované hodně jemné, mirabelko-meruňkové a lehce minerální Poysecco (styl alá Prosecco z Poysdorfu z Rakouska), od vinařství Werner Hauser hospodařící již 16. generaci, vyrobené z Mülleru Thurgau a Muškátu žlutého. Byť jsem mu nedala zdaleka nejvyšší hodnocení, tak uvízlo v paměti a vyhrálo mezi účastníky celou degustaci, nedívím se, pilo se fakt samo. 80b 

Dál byly fajn vína z Vinařství Na Soutoku, nejdříve čistě udělané a harmonické (mimochodem ve vinařství se o tu vyváženost cukru a kyselin hodně starají) Rulandské modré blonde (klaret), Vracov, Jižní hora, 2014, peckovině ovocné a aromatické víno s pěknou hořčinkou na konci, 83b. Trochu rozpory budilo dle sommeliéra Jana Martínka provazejícího a úspěšně kočírujícího dav celý večer spíš "chlapské" Rosé Cabernet Moravia, Vrbice, trať Krátký, 2014, fakt drsnější víno, u kterého je jasně poznat, že hrozny nedozrály dle očekávání a ve kterém se projevovala hodně tráva, kopřiva a červená mletá paprika (alá Sauvignon nebo spíš rakouský Schilcher). I přes to mě bavilo i s jeho hodně přísnou dochutí, byť bych ho nevypila moc, 82b.  

Úplně odlišné Rosé bylo nabídnuto od velkoproducenta z Argentiny, Michela Torina, Malbec Rosé z oblasti Salta, vinice Cafayate, 2011, kde hrozny údajně zrají v nadmořské výšce kolem 2 000 m.n.m. (!). Vůně i chuť v harmonii, cítíte maliny, jahodový kompot, v chuti je hodně pevně stavěné s dobrou strukturou a lehčím kořením na konci. Oslovilo. 83b  

Níže nekvalitně zvěčněnému osazenstvu děkuji za společnost a nebojte, až sem začne chodit víc lidí, tak budete slavný a lidi vás začnou poznávat na ulicích :) 








2 komentáře:

  1. Jakékoliv bodování jde teda úplně mimo mě :) Nikdy jsem se o to ani nepokoušela a u blogerů, kteří body přidělují, mi jejich bodování stejně nic neřekne. Po skončení degustace si vždycky pro sebe určím dvě, tři nejlepší vína, protože málokdy je vítěz jednoznačný. Nebo si vína seskupím do nějakých smysluplných skupin a v rámci každé skupiny si určím, které mě zaujalo nejvíc. Na body kašlu :) Moc dobře vím, že kdybych se snažila přidělovat nějaké body, budu nekonzistentní už v rámci jedné akce, natož abych si udržela jednotnost bodování s odstupem třeba několika let :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jj, už jsem koukala, že jsem se snahou bodovat trochu za exota :) taky na to čím dál tím víc narážím a možná to fakt časem přehodnotím i vzhledem k tomu, že na konci akce bych to na základě utříděných dojmů občas dost zásadně přebodovala. Ale starý dobrý plusíky nebo fajfky mě hned tak nepustí :)

      Vymazat